ÚP mapová dokumentace: Základní členění, Hlavní výkres, VPS, Koordinační výkres, ZPF

<1>



Krajina kolem obce Droužetice byla lidmy osídlena již od nejstarších dob (5. století před Kristem), výmluvným svědkem toho může být také například odkrytí rozsáhlého pohřebiště z mladší doby hradištní přímo u Droužetic nebo existence staroslovanských mohyl pod lesem Tisovníkem.
První písemnou zmínku o obci přináší až začátek 13. století, kdy král Přemysl Otakar I. v roce 1207 daroval plat ze vsi Droužetic benediktinkám z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Středověké prameny jsou pochopitelně velice torzovité, takže přesné informace o majetkových změnách v držbě vesnice nemáme.
Bezpečně však víme, že ve 14. století Droužetice patřily k strakonickému panství mocného rodu Bavorů, jimž se dostaly nejspíše darem či koupí. Ze 14. století jsou dochovány dvě listiny, týkající se držby selských usedlostí v Droužeticích, díky nim poznáváme některé tehdejší obyvatele. První pochází z roku 1345, kdy Vilém ze Strakonic prodal emfyteutickým právem dvůr s dvořištěm ve vsi Droužetice a čtvrt lánu dědiny jakémusi Maruškovi za čtyři kopy grošů pražských, a to za stejných podmínek jaké mají ostatní poddaní v téže vsi. Vydavatelem druhé listiny z roku 1368 byl Bavor IV., který potvrdil Maruši, vdově po svém hajném Janovi řečeném Kajče, emfyteutický prodej čtvrt lánu a dvou jiter dědiny, šlo o potvrzení starší listiny Vilémovy, na které se již propadlo písmo
Důležitým mezníkem v historii Droužetic se stal rok 1398, kdy tehdejší majitel strakonického panství Břeněk ze Strakonic prodal "ve vsi Drúžeticích dva pluhy role za dvaceti ke stu kop grošóv střébrných a pražských i plat, což jeho tu jest, a v Črnichově (=Černíkově) kopu po jedenácti kopách a les jménem Ryšov a lúku, jenž sie jmenuje Panie lúka, i cožkolivěk příslušie k zboží dřéve jmenovanému" panožím Janovi řečenému Kočka, Oldřichovi a Ctiborovi, bratřím z Miloňovic a jejich budoucím. Někdy poté došlo ke vzniku drobného vladyckého statku Kočků z Miloňovic, Droužetice se staly jejich sídlem a ve vsi byla vystavěna tvrz, která poté plnila svoji funkci téměř sto let. V Droužeticích sídlil Oldřich Kočka, který se zde naposledy připomíná v roce 1431, kdy byl ustanoven za jednoho z poručníků dětí Oldřicha z Kraselova, krátce poté nejspíše zemřel.
Rozsah droužetického statku, tak jako tomu bylo ve středověku u naprosté většiny majetku v držbě nižší šlechty, nebyl nikterak značný. Konkrétní údaje máme z roku 1467, kdy Droužetice držel Jan Kočka z Miloňovic, pravděpodobně Oldřichův syn, tehdy ke statku patřila ves Droužetice s tvrzí a poplužním dvorem, ves Černíkov a po jednom selském gruntu v Podolí a Rohozné, pochopitelně s lesy, rybníky a dalším příslušenstvím. V držení rodu Kočků z Miloňovic zůstaly Droužetice až do konce 15. století, kdy byly Janem Řepickým ze Sudoměře připojeny k řepickému zboží a spolu s ním v roce 1650 k panství štěkeň, u kterého setrvaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. Pouze po polovině 16. století byly Hodějovskými na delší dobu zastaveny rodu Lipovských z Lipovice, jimž však byly v roce 1591 vyplaceny k Řepici
Z původní tvrze se do dnešních dnů nezachovalo nic. Tvrz se uváděla jako pustá již v roce 1552, kdy Droužetice koupil známý humanista Jan starší Hodějovský z Hodějova. Mladší stavení vladyckého statku ze 16. století je obsaženo ve zdech bývalého poplužního dvorce. Kunsthistorička Alžběta Birnbaumová ve 30. letech 20. století ve svém Soupisu památek historických a uměleckých pro politický okres Strakonice popsala ono stavení jako prostou jednokřídlovou velmi hrubě zděnou budovu obdélného půdorysu, hlavní římsa byla tvořena ze dvou vrstev cihel kladených šikmo do zubořezu, chodba v obytné části byla opatřena klášterní klenbou, v poschodí se nacházely místnosti s trámovými stropy. Na východní straně nad chlévy nalezla Birnbaumová zbytky nějakého malovaného erbu. Největší nález ji však čekal v interiéru kaple Panny Marie, vybudované na návsi na místě starší kaple až teprve v roce 1880. Z původní kaple snad pocházel zvon, který byl v roce 1942 sejmut ze zvoničky na střeše kaple a zrekvírován pro vojenské účely, na svém plášti nesl reliéf sv. Václava, letopočet 1764 a iniciály ICS, jak věrně zaznamenal konzervátor V. V. Kremer
Alžběta Birnbaumová otevřela dveře kaple a naproti vchodu na zděném oltáři ve výklenku spatřila dřevěnou gotickou sochu, představující jednu z nejkrásnějších českých Madon doby předhusitské, vytvořenou neznámým umělcem někdy kolem roku 1420. Takový objev v Droužeticích v kapli z roku 1880 rozhodně neočekávala. Droužetická Madona, jak začala být plastika později nazývána, původně tvořila součást gotického oltáře nějakého blízkého kostela, který byl pravděpodobně v baroku nahrazen oltářem novým. Do kaple v Droužeticích se dostala plastika až druhotně. O tom, jaký kostel původně zdobila, se můžeme pouze dohadovat, snad to mohl být nějaký z kostelů ve Strakonicích, kam Droužetice náležely farou. Objevily se rovněž názory, že socha mohla pocházet z nedaleké Řepice, kde byla součástí oltáře v kostele svatého Jiljí nebo v kapli tamní tvrze. V. V. Kremer ve čtyřicátých letech 20. století zachytil mezi místními obyvateli zprávu o tom, že Madona prý měla být do Droužetic zakoupena či darována z Plzně.
Socha Madony byla v doužetické kapli umístněna až do roku 1978, kdy byla péčí strakonického muzea nákladně restaurována. Dnes se můžeme s Droužetickou Madonou u nás setkat téměř na každé důležitější výstavě gotického umění, mnohokrát také zastupovala naši zemi na obdobných výstavách v zahraničí.

Sepsáno: 09. 07. 2009 09:39:26
Autor: M.Hynek
<1>











Jméno:
Heslo:

 
 

Vytvořil Miloš Hynek

úřední hodiny:
každý čtvrtek 18:30-19:30

telefon / E-mail:
724 182 268 / ou@drouzetice.cz

adresa:
Obecní úřad Droužetice
Droužetice 13
Strakonice
38601